Za sklem

Čauky,

Včera jsem chytla takovou psací náladu, zrovna, když jsem koukala z okna. Inspirovalo mě to napsat popis Za sklem. Možná se Vám to nebude chtít číst, ale pár odvážlivců se doufám najde:D.
Tak zatím pa!
-----------------------------------------------------------------------

Za sklem

V podvečer usedám na bílý parapet, doprovázený perleťovým závojem vyšívaných ornamentů. Můj zrak pomalu dopadá na okolní svět, pozorujíc okouzlující výtvory matky přírody i samotného člověka. Zrovna zapadá zářivá koule ohně, vrhající pestrobarevné paprsky, odrážejíce se od průhledného skla. Necítím okolní jevy, ale poznávám nepřítele vysokých stromů. Větvičky trpí nárazem silného neřáda. Vítr nikdo nespoutá, je sám svým pánem. Vždy mě fascinují překrásné tvary narůžovělých peřin obklopující mohutnou hvězdu. Krajina dostává zvláštní nádech jako z pohádky.Venku není ani živáček. Ráda zkoumám rozsáhle vojáčky házející stovky stínu vedle sebe. Lesy na mě působí tajemným dojmem, nikdy do nich pouhým okem nedohlédnu. Cítím jak volají:,, Pojď ke mě blíž, neboj se!" Ptáčci na stromech zpívají své árie, možná právě oni poskytli inspiraci slavným skladatelům. Troufám si konstatovat, že pohled z okna je mnohny lepší než televize. Stačí si jen všímat maličkostí, které nám v dnešní době připadají jako úplná samozřejmost. Když pomyslím na skutečnost, že nás od přírodní krásy dělí jen tenka vrstva křehké látky, nemohu uvěřit.

by Nana Mocassina